Jestli modrý deštník nebo velké balíky silaže, koně se můžou zvykat častým opakováním na ledacos. Ale pokud je najednou deštník barevný nebo chran buh vlaje na baliku kousek plachty ve větru, tak je ten strašak opět nebezpeční jako dřív. Proč tomu tak je?
Často je důvodem, že se kůň naučil stát při určitém strašáku a potlačit sklon k útěku, ale že nepřekonával opravdu svůj vníiřní strach. To znamená, že není v situaci vystavení strašáka uvolněně a v plné psychické i tělesné přítomnosti. Naštěsti je pár spolehlivých indikatorů, které nám pomůžou poznat opravdový stav našeho koně.
Ocas funguje jako u psů a je skvělý barometr na emoce strach. Nosí ho volně a nechá se jemně pohybovat rukou, je náš kůň i vnítřně v pohodě. Je-li přiklopený a pevný, může to byt znak vnítřně udušeného strachu.
Pohodový kůň je zvědavý a bude se chtít dřív nebo později na bubáka podívat. Z blízkosti už mu strach nenahání a může pokračovat.
Další strachometr je koňská tlama. Kůň ve stresu a se strachem má velmi často malou, pevnou pusu a aktívní pysky. Žvýká vše, co mu přijde blízko, vodítko, otěže, ruku… často i pamlsek bere rychle a hltavě. Pokud ani pamlsek nebere, tak je často za pět 12 a nikdo neví, kdy načasovaná bomba vypukne.
Dobrá zpráva ale je, že každý kůň může se vydat na cestu a začít zpracovávat svůj strach místo utlumení emocí v sobě. Účinné a jednoduché nápady najdeme třeba v metodě Tellington TTouch®.
