O zatáčkách, centrifugálních sil, narovnání koně a o přirozených zákonech…

Koně jsou opravdoví místři v pohybu s dokonalým atletickým tělem vytvořené k rychlému pohybu. Jeden háček tam ovšem je: Kůň se nenarodil s jezdcem na zádech. A pokud chceme udržovat svého koně dlouhou dobu funkční, musíme znát některé přirozené zákony, kterými se náš kůň řídí. Jeden takový zákon je pohyb v zatáčkách.

Zatáčky nepatří k jejich běžnému pohybového standartu, už vůbec ne zatáčky v rychlosti. Zatáčku probíhá kůň jako motorka se značným náklonem dovnitř. Hlava a krk jsou poměrně vysoko a starají se o to, aby neztratil rovnováhu. Proč nejsou takové zatáčky pro koně s jezdcem na zádech ideální?

Během zatáčky pracuje celé tělo na plný výkon. Klouby (hlavně dolní klouby končetin) srovnávají úhel náklonu, laterální zádové a břišní svaly vykompenzují jednostranní zátěž na vnitřní lopatce a stabilizují aktivně celé tělo. Tím větší práce, pokud má ještě s sebou batoh a otázka času, kdy vypoví službu klouby a šlachy nebo kdy kůň si natrénuje hypertenzní svalstvo v oblasti lopatek a zad.Čím dřív kůň s nácvikem začíná, tím líp. Napřed je ideální cvičit ze země a bez zátěže na hřbetě. Nápomocní může být postavený labyrint dle Lindy Tellington-Jones, kde koníkovi je dáno viditelné ohrazení.

Co se tedy musíme naučit, aby kůň pod sedlem zůstal dlouhou funkční? Tajemství je v narovnání koně, neoprávněné jeden z posledních bodů klasické škály dresúry. A tím není jen myšleno, že kůň šlape předními i zadními nohy ve stejné stopě, ale i s tím spojený fakt, že prochází zatáčku bez náklonu dovnitř. Takto se zredukují pro tělo škodlivé centrifugální síly.

Důležité je také ze začátku pomalost. Jen tak se dokáže tělo naučit novou koordinaci a správnou techniku. Zde je kůň ježděn zezadu s poprsními laňkami dle Tellington, které formují tělo v zatáčce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.