Koňská tlama je velmi citlivým indikátorem vnitřního položení našeho svěřence. Okolo nozder, pyscích a na dásních se nachází spoustu akupresurních bodů, které stimulují hormonální nebo nervový systém. Na dnech práce s mladými koňmi jsme ji věnovaly celé dopoledne.
Pozorujeme na tlamě svalové napětí nebo uvolnění, sevřené krátké pysky nebo dlouhé měkké, malé zatvrdlé nozdry se starostlivými vráskami okolo nebo veliké rozevřené… A kdo nezná rozžvýkané vodítko, otěže nebo neúnavné hledání něčeho dobrého. Často však je tenhle stav nikoliv ukotven v neposlušnosti koni, ale v nejistotě a nervozitě.
Když dotyčnému koni místo ukáznění poskytneme cílené uspokojení téhle potřebě, můžeme mu snížit hladinu stresu a v dohledné době dokonce i zbavit nežádoucího chování. Tellington TTouch doteky kolem tlamy a v tlamě nám nabízí k tomu skvělou možnost.
Kroužek a čtvrt – není to jen magické číslo, je to základ některých TTouch doteků dle Lindy Tellington-Jones. Proč zrovna kroužek a čtvrt? Zatím ještě jistě nevíme… Fakt ale je, že masáže v tomhle rytmu mají mimořádný vliv na naše mozkové frekvence. Elektroencefaletické měření během TTouch doteků dokázalo, že právě kroužek a čtvrt vyvolával znatelně zharmonizovaný obraz grafů. Jiné variace kroužků toho schopny nebyly.
Přitom bylo zajímavé, že vliv to mělo jak na příjemce doteků, tak na poskytujícího. Profituje tím pádem nejen kůň v krátké chvíli odpočinku, ale i člověk se uklidní a zvládá uspořádat myšlenky.
Tenhle fenomén bude nejspíš i jedním z hlavních důvodů, proč koně reagují tak citlivě na TTouch doteky nejen v přímém kontaktu, ale i na dálku. Koně mají doslova šestý smysl, který jím umožňuje vnímat na dálku naše emoce, či elektrické mozkové impulzy. Vyhledávají raději harmonické signály, emocionálnímu chaosu se často raději vyhýbají.
Když se naladíme opět na příjemnou frekvenci, dá se často pozorovat, že koně společnost tohoto člověka schválně vyhledávájí. Pomoct nám u toho můžou třeba TTouch doteky z dálky nebo i na sobě.
Kdo sleduje naše stránky a přispěvky možná už jednou zakopl přes jméno „pobyt s Angie“. Ano, Angie ne Anglie, jak by se dálo v rychlosti přehlédnout…
Je jedno, jestli ho nazýváme pegasus, kentaur nebo jednorožec. Angie je neviditelný, a v každé fantazii má třeba trochu jinou postavu. Určitě ale má křídla a letí rychle z jednoho místa na druhé. Létá vždy tam, kde se dotknou v zájemném respektu duše zvířecí s lidskou.
Angie je anděl strážný zvířátek z knížky „Jezdecká škola dle Lindy Tellington-Jones“. Angie rozumí řeči koní a pomůže nám naše čtyřnohé kamarády lépe poznávat a pochopit. V knížce od Lindy Tellington-Jones vysvětluje, proč koně občas reagují jinak než my a jak poznáme, když se náš kůň cítí dobře…
Angie kurzy a pobyty jsou víc než jen pobyty s koňmi. Jsou to kurzy, kde se naučíme, jak získat koně jako opravdového kamaráda. Naučíme se nejen jezdit vybalancovaně a v souladu s koněm, ale i pracovat a dorozumět se s koněm ze země, různé masáže, tzv. TTouch doteky, které podporují zdraví a pohodu našeho koně, ale také teoretické znalosti a dovednosti.
Rychlost výcviku si určuje každý sám, bezstresová atmosféra přispívá ke spoustě angie chvilek. Chvilky, kdy se přiblížíme o trochu více svému snu splynout s koněm a tvořit s ním jeden celek…
Je to věčné téma, diskutované mnoha ‚horsemany‘ a vyvolávající stresové chvíle u majitelů koní: Nakládání do přepravníku. Přitom existuje pár užitečných rad, které mohou nám i našim koním celou záležitost alespoň trochu ulehčit. Řídíme-li se zásadou, že když je úkol moc těžký, rozdělíme ho na lehčí menší úkoly, které vytvoří postupně celek, můžeme přistupovat k nakládání dobře připraveni a s větším klidem.
Problémová zaležitost číslo jedna: úzky prostor. Koně jako zvířata prchající neradi lezou do úzkého prostoru, který jim přirozeně brání utíkat od nebezpečí. Uzký prostor můžeme cvičit třeba mezi dvěma plachtami. Napřed bude prostor tak široký, aby ho dotyčný kůň zvládl, pak jej postupně zužujeme. Důležité přitom je, aby kůň uličku nejen proběhnul. Potřebuje vše zvládnout s klidem, s prohlédnutím okolí a častým zastavováním. Jen takto přehodnotí nebezpečnou situaci.
Druhá zásadní věc je podlézání a pohyb nad hlavou. Někteří koně opravdu řeší věci nad sebou až moc. Především pokud se jedná o plachtu nebo nízkou střechu v koněbusu. Postupně můžeme i tohle cvičit, napřed třeba jen s tužírkou, pak s ručníkem, plachtou nebo drenážní trubkou… Fantazii se meze nekladou.
Výhodné může také být, když se kůň seznámí s nepevným povrhem. Houpačka, matrace nebo gumová podložka mohou být užitečné.
Poslední bod, který dělá koním často starosti, je couvání, a tím možnost z přepravníku zase vyjít. Couvání lze cvičit na různém povrhu, z kopce, do kopce, do zatáčky nebo přes kavaletku – hlavně pomalu, s hlavou nízko a krok po krůčku, s možností kdykoliv zastavit.
S takto připraveným koníkem můžeme být o trochu méně nervózní, když dojde k nakládání do skutečného přepravníku. Nakonec je to výhra i z dalšího důvodu, a to proto, že náš kůň se nakazí stejně tak naší nervozitou, jako i naším klidem a nadhledem.
Váš kůň má krátkou soustředěnost? Je lekavý nebo nervózní? Nemůže stát a být na chvíli v klidu? Možná by si přál bandáž na hlavu!
Tělesné bandáže jsou elastické bandáže, které se dají motat různě kolem těla koní. Účinkují na úrovni fascii, uvolňují svaly a stimulují určité části těla nositele (koně). Návod, jak použít takové bandáže, kam a proč je upevnit, by vyplnil celou stránku. (Nebo celý den, třeba u nás na semináři!)
Bandáž kolem týlu je ale poměrně jednoduchá. Co nejdrřív je dobře koně seznámit s bandáži, aby věděl že ho nekouše ;-).
Na hlavě ji snáší drtivá většina koní dobře. Lze ji namotat dvakrát nejdřív kolem týlu. Pak přetáhneme napřed jednu smyčku přes jedno ucho, pak druhou smyčku přes druhé ucho dopředu. Kolem uší stimulují spoustu nervových vedení, která zde vycházejí z páteřní míchy a zásobují hlavu i krk koně.
Koně často rychle reagují, pokud jim bandáž na hlavě dělá dobře. Očivídně se snižuje hladina stresu, hlava se často sníží, zívání a žvýkání následuje. Pokud s ní kůň pracuje rád, může ji nosit tak dlouhou, jak je potřeba. Žádné „vedlejši učinky“ nebo „zvykací efekt“ nemívá. Konec konců je to podobné, když si sami nasadíme kapucu, šátek nebo klobouk, i když by to nebylo třeba. Citíme se s ním mnohdy prostě líp ;-).
10. – 13. 03. Vítáni jsou všichni – se zkušenostmi i bez…
Pracujeme s mladými koňmi ze statku Vikinghorse Milevo. Velká část práce je podle metody Tellington TTouch®. Na programu je práce ze země, různé vodící pozice v parkuru učení dle Tellington, příprava čtyřletých koníků na sedlání a nasedání jezdce, ježdění s poprsními opratěmi.
Šestiletí koníci (a některý ten zapomenutý starší ;-)) se začínají učit paralelní vedení jako přípravu na lonžování a drezúrní práce na ruce. Pokud možno, připravují se na nástup do částečného provozu v nadcházející sezóně.
Speciální program dostane jako minule také hucul Nugát, který má krátkou soustředěnost. Cílem je udržet jeho zvědavost a chuť k práci. Pro něj speciálně Tellington TTouch® doteky a opět malé jednotky…
Dny práce s mladými koňmi nejsou vedeny explicitně jako kurz, seminář nebo soustředění pro lidi – středem pozornosti jsou tentokrát naše koně. Přece ale chceme nabízet zájemcům možnost za symbolický příspěvek nahlížet do výcviku našich koní. Nějaký čas na vysvětlování nebo nějaký ten úkol se najde určitě pro každého…
Užitečný tip, který napomůže vést koně k fyziologickému smysluplnému pohybu pod sedlem.
Občas má jezdec plné ruce. Balanční otěž ovšem vezme do ruky rychle, když ho potřebuje. Pro jezdeckého koně je to totiž skvělá pomůcka, která mu pomůže posouvat svoje těžiště dozadu a vrátit se do balance. Velmi užitečné je třeba i v náročném terénu.
Co vypadá tak hezky jako řetízek, není nic jiného než obyčejné 6metrové lanko ze stavebnin. Balanční otěž leží nad ramenným kloubem na začátku krku. Tam účinkuje na nervový komplex, ganglium stellatum, rozpojka nervů, která zásobuje přední končetiny a krk. Tam dokáže jeho impuls vyvolávat reflex dopředu-dolu se současném nadzvedání trupu.
U remonty, mladého koně v prvním roce jeho výcviku, je balanční otěž zvlášť smysluplná. Podporuje brzdící a řídící pomůcky bez toho že omezuje koňskou hlavu. Takto může kůň nosit balanční tyč hlava-krk volněji a pod jezdcem najít znova svou přírodní rovnováhu.
Pomůcky musí být učiné a jednoduché… takto zaplétáte svoje balanční otěže jednoduše samy!
Ale také u staršího jezdeckého koně je balanční otěž skvělá věc. Zde třeba pomůže při chůze z kopce, aby kůň zvládl chodit pomalu, nosit váhu na zadních končetinách a aby neztratil rovnováhu i v těžkém terénu. Metoda Tellington TTouch® překvapí ještě s mnoho dalšími zajímavými pomůckami, které zjednoduší všední den jezdce.
Znáte to? Dny jsou krátké, světla je málo a chuť na dlouhý náročný trénink je nulová? Člověk, který zrovna nemá k dispozici osvětlenou jízdárnu, se do sedla v zimě tolik nedostane. Navíc mrznou akorát nohy ve třmenech… Naštěsti existuje spousta méně časově náročných činností, které můžeme dělat a které nám nohy zahřívají. Co třeba vodění? Umíte? Tak zkuste pár variant klasického vodění, které může Vám i koníkovi zaměstnat mozek.
Vodící techniky a pozice jsou různé. Přitom není žádná špatná nebo lepší, jen mají své speciální požadavky a určité výhody. Dá se říct, že čím víc toho umíte, tím bude lepší koordinace a sebevnímání Vás samotných i Vašeho koně a tím bezpečnější zacházení s koněm.
Co třeba vodit „z druhé“ strany? Spousta lidí vodí koně jen z levé strany. Jestli je za tím zvykem dávný vojenský dril a touha po sjednocené armádě, nebo fakt, že koně vnímají levým okem a hemisférou mozku lépe, není důležité. Fakt je, že z pravé strany to není stejné, jelikož nás kůň vnímá především pravým okem a druhou hemisférou. Tip pro koně, kteří s voděním zprava mají problém, je, vést ho ve dvojíci z obou stran. Takto může postupné pochopit, co po něm chceme. Navíc pracují najednou obě hemisféry a vyvinou se nervové spoje, o kterých jsme ani neměli tušení.
Kdo techniku vodění z obou stran chce dovést k dokonalosti, může se o to pokusit vedením ve ‚včelím vodítku‘. Při vodící technice z řad Tellington se provlíkne lanko spodním ohlávkovým kruhem. Vodiče nejsou pevně přivázané k ohlávce. Kůň se může hýbat doleva i doprava. Přesnost je tu těžší oříšek a orientovat se musí kůň symetrickou řečí těla obou vodičů. PS.: Nezapomeňte se domluvit, kdo z vodičů v případě útěku koně pouští vodítko a kdo drží, aby Váš kůň neutíkal s vlajícím lankem pryč…
Pokud nemáte zrovna tu druhou osobu k dispozici, a přesto taková práce s koněm pro vás představuje výzvu, které byste se rádi věnovali i sami, tak co sledovat, jak zvládnete spolu zastavit? Musíte zatáhnout za vodítko nebo zastaví kůň na prověšeném vodítku? Stojí kůň uzavřeně, protože dokázal dokročit zadníma nohama pod těžiště, nebo se „zasekne“ v pohybu a zadní nohy „zmrznou“ v otevřené pozici? Stojí kůň rovně, tzn. není pootočený k vám či nakloněný nebo zatížený na přední končetinu, která je k vám blíž? Zatíží všechni čtyři nohy stejně?
Skvělé a učinné je vodění s různými úkoly, které jsou například popsané v parkuru učení dle Lindy Tellington. Labyrint, slalom, můstek, houpačka, uličky, vějíř… a spousta dalších překážek, které jsou myslitelné. Klidně můžete být kreativní. Platí jen, pokud kůň a jezdec něco nezvládnou, tak zjednodušit a postupně zvýšit zátěž Pokud máte chuť poznat ještě více zajímavých vodících technik a sledujete naše stránky, uspořádáme i v roce 2022 zase seminář zaměřený na vodící techniky a parkur učení v metodě Tellington.
Pokud máte chuť poznat ještě více zajímavých vodících technik a sledujete naše stránky, uspořádáme i v roce 2022 zase seminář zaměřený na vodící techniky a parkur učení v metodě Tellington.