Barva srsti

U islandských koních se udrželo mnoho barev. Skoro všechny představitelné varianty a odstíny vyplývá barevná stáda koní. Některé chovy na Islandu se zaměřily také na určité barvy koní. Třeba na hřebčíně Kirkjubaer se chovalo jenom ryzáci – nejlépe se znaky na hlavě a bílými ponožkami. V dnešní době se chov zaměřuje často na udržení a rozšíření vzácných barev a svých zákonech o dědictví.

Základní barvy ryzáci – hnědáci a vraníci

Přesně existují jen dvě základní barvy: Vraníci a ryzáci.
Ryzáci nesmí mít černé chlupy v srsti nebo v hřívě. Ukáže-li kůň někde na těle černé chlupy vlastní základní gen vraníka. Jestli z něj bude vraník nebo hnědák rozhoduje další gen, který se stará o zesvětlení černé barvy.

Ryzáci můžou mít různě odstíny, taky barva hřívy je mnohotvárná a vyskytuje se od světle bílé až do hluboce červené.

Typická pro hnědáky je černá hříva a černé ponožky. Často může být hříva hnědáků a vraníků světle proužkovaná s odstínem až do červena. Chovatelé se domnívají, že tento fenomén je způsobený sluncem. Opravdový černý vraníci jsou u islandských koní docela vzácní. Někteří vraníci mají hluboce černou barvu také jen v létě nebo jen v zimě, takzvané létní nebo zimní vraníci.

Krémový gen: Izabela, buckskin, krémový vraník

Krémový gen se postará o zesvětlení základních barev v různých intenzitách. S největším efektem se objeví u koních základní barvy ryzáka a způsobí izabelové koně nebo palomina.

Jiný vliv má krémový gen na barvu hnědáků. Tam se to projeví třeba ve světlé barvě celého těla (žluté až světlé hnědé) kombinovaný s černou hřívou. Hlavní rozdíl k plavákům je – kromě genetického pozadí – že takové koně nemají úhoří pruh na zádech (anglický název tohoto zbarvení: buckskin).

Vraníci s krémovým genem jsou béžový až do černa zbarvení (anglicky smoky black). Protože krémový gen má na černou barvu nejmenší vliv, často tahle barva není na první pohled jasná. Jestli však vlastní vraník krémový gen nebo ne, se dá v mnoho případech jen řict po genetickém testu nebo po amnézii předků. Často se u těchto koní dají pozorovat světle hnědé oči.

Plaváci: úhoří pruh a zebrové proužky

Zbarvení plaváků platí jako barva divokých koní. Plaví geny zesvětlují vždy tělo koní a to charakteristicky víc než hlavu. Takto pozorujeme často takzvanou masku – tmavší hřbet nosu. Úhoří pruh plaváků nesmí být jen omezený na hřbet koní, ale musí pokračovat v hřívě a v ocasu, co má za následky vždy dvoubarevnost. Často se pozorují u plavých koní take tmavé okraje ucha, horizontální proužky na nohách (zebrové proužky) nebo na kohoutku (kříž osla).

Podle toho, co má kůň za základní barvu, se zjeví ryzáci plaváci, hnědý plaváci nebo šedý plaváci takzvaný myšáci.

Občas se ale taky stane, že plavé geny jsou společníkem krémového genu. Pak většinou nejsou všechny znaky jednoznačně pozorovatelné. Opět pomůže při přesné identifikaci barvy jen rodokmen nebo testování na určité geny.

Blonďácí a stříbrné hřívy

Požadovanou ale vzácnou barvu vyvolává zvláštní gen na zesvětlení hřívy a ocasu: střírný gen. Kombinovaný se svou jednotlivou základní barvou – ryzák, hnědák, vraník nebo jiná kombinace, plavák, strakoš atd. – se objeví atraktivní barva, kde zůstane tělo tmavé, ale hříva a ocas jsou světlé se stříbrným nádechem. (anglicky bay/black silver dappled)

Ryzáci s bílou hřívou ale nemusí mít nutně tento vzácný gen. Tam existují ještě jiné faktory, které se o blonďatou kštici postarají.

Bělouši – prokvetlost – hnědí bělouši

U islandských koní existují samozřejmě také bělouši. Tyhle bílé koně se narodí v jednotlivé základní barvě a jak zestárnou prokvetou až do běla. První znaky bělouše se objeví obvykle kolem očí. Jak dlouho to trvá než dostane islandský kůň čistou bílou barvu, je různé. U některých jedinců to může trvat třeba až do 10 let života. Většinou zůstane hříva ještě o trochu déle tmavší, také se můžou objevit během procesu vybělením grošáky všech barev. Ve stáří se občas i osypanou a vyklube se z nich pstružak.

Fenomén, který se dá často pozorovat, je prokvétání bílých chlupů, na celém těle koní anebo na částech jako je hlava. U některých koních je tohle i vyvoláván stářím.

Také velmi vzácné barvy islandských koní jsou hnědí bělouši, takzvaní měniči barev. Tahle barva vzniká tím, že má podsada rozdílné světlé nebo bílé zbarvení. V létě nebo v zimě podsada není vidět, protože ji zakrývá normální zbarvená srst, jako třeba ryzák, hnědák nebo vraník. Jen na jaře a na podzim, když vylíná zakrývací srst nebo doroste podsada zjeví se světlé často až bílé zbarvení koní. Jen nohy a hlava zůstanou tmavé, protože se tam podsada netvoří.

Světlo a stín: Strakoši

U islandských koní existují samozřejmě také strakoši (tobiano nebo overo/splash) všech základních barev a jejich variant. Zvláštností strakatých koní jsou takzvaní strakoši s helmou, kteří mají neobvyklou širokou lysinku, která zasahuje obě oči. V tom případě se objeví také často modré nebo takzvané rybí oči.